Tou tupounovinou nahoře se dostanete zpět na titulní stranu

Bitva o Ořechov 2005 60. výročí (22.-23.04.2005)

<<< Zpět na hlavní stránku bitvy

Část 6. - Vlastní bitva (bojová ukázka)

Takzvaný klid před bouří. Němci se stahují kolem svého opevnění a vymejšlí strategii, jako by čuli čertovinu, hehe.			Kam však nedohlídnou, to je spojenecký ležení.	Leč i Němci mají takové menší eso v rukávu.

Sovětský průzkum?	Aha, Batmani, ehm, teda, Kozáci.			A pak že ty výsledky nejsou předem domluvený.

Ale dost srandiček, začíná to bejt vážný ...

Německá obrana ...	... a hlídky se drží na předsunutých stanovištích.	Jenže najednou to kolem nich začne bouchat. Dělostřelectvo?	Rozhodně minimálně předsunutým motospojkám to nijak nesvědčí.

Proč to? Dusot zpovzdálí ...	No jistě, Kozáci, ty to vyčkávání vždycky přestane bavit jako první, a jak se naštvou, neznaj bratra.			Houby Batman, spíš trochu jak Vitentů, však to, co předvádí ten jeho šiml, to je učiněnej ... ten, no, Hatlapatla.

Němci se brání docela urputně ...

... jenže na horizontu se z kouřové clony začínají objevovat postavičky, které jim rozhodně nesedí do plánů. Tedy jest třeba některé méně lukrativní pozice dočasně opustit - zjednodušeně řečeno - zdrhnout.

Z mlhy se probíjí ruský průzkumný oddíl. Jako překvápko docela nemilé.

"Držte, držte, nepolevujte."

Nelítostný boj muže proti muži, ruské průzkumníky jen tak něco nezastaví.

Zálohy ještě nikdo neposlal, Rusové jsou na okraji postavení, Němci vyklízí a opevňují se na druhém ochranném valu, odtam kulomet kryje jejich ústup.

Přeskupit se, doplnit a nabrat síly a munici.

První vlna by byla za námi, to však ještě neznamená, že by se to dalo považovat za definitivní výsledek. Jedna dílčí šarvátka bitvu nerozhoduje. Na obou stranách zůstávají ležet první mrtví a ranění. Ruský průzkumný oddíl čistí zákopy, konečně jim přicházejí posily, no, když tak na to koukám - zhruba takhle bych si představoval nálet kobylek.

Touto bleskovou ofenzívou si spojenecké síly zajistily předmostí, výhodné postavení pro další výpad. Rusové držej Němce hezky zkrátka a Rumuni ... híml, kde mi trčej Rumuni?

Aha, tady, už jedou. Na bojové vozidlo to ovšem vypadá mírně, ehm, atypicky.		Jo takhle, s prázdným žaludkem se prej blbě bojuje, pročež je třeba na Rusech nechat válečné operace ...	... rumunská jednotka naznala, že je pravý čas na oběd. Vytlačili do bezpečné zóny polní kuchyň, do kotle nasypali pytel vepřových hlav a tradá, už se line pára z hrnců.

Kozáci ještě podnikají druhou čistku.

Kozáci podnikají dočišťovací výpady, Rusové drží valy, Rumuni si vaří oběd. Dalo by se říct - idylka. Jenomže Wehrmacht není radno podceňovat. Těm přichází nový rozkaz - na počest führerových narozenin dobýt ztracené pozice zpět. Posily se jim přeskupily, dorazila technika a začíná z obou stran nečekaný klešťový útok ...

Zleva vyráží německá tanková jednotka, rumunský zadní voj bude muset prozatím na piknik zapomenout.

Německá pěchota vyráží na okopy, Rusové se stahují.

Mocný protiútok, jak slibně a snadně to pro spojence vypadalo, teď se celá záležitost rýsuje v o poznání bledších barvách. Ze všech stran se tlačí technika označená kříži, všechno, co má kola, pásy, nohy nebo prostě jenom hlaveň.

Jenže, když tu naráz ...

Ruská pěchota zastavuje německý postup.

Přichází ke slovu dělostřelectvo a to, co vypadá jako důchodcovskej vozejček, to je ve skutečnosti kulomet.		I spojeneckým vojskům přichází na pomoc průzkumné obrněné vozidlo.		Pozemní síly se tlačí blíž a blíž.

Karta se zase, alespoň prozatím, obrátila. Německá technika se snaží krýt ústup a minimalizovat tak ztráty.

Spojenecká pěchota se chystá na další drtivý úder.	Kolem leží mrtví a zranění.	Komu daná situace vyhovuje nejvíc, to jsou Rumuni. Ti mají zpět svoji kuchyni.

Námořní pěchota, nesmějte se, k nasazení námořních úderných sil není vždycky nezbytně potřeba moře.		A na kulomety. Lehké i těžké, prostě nedopřejte jim chvíli oddechu.

Takový Němec, ten se ovšem dík vůdcovým narozeninám dokáže držet zuby, nehty, kulomety.

Sešikovat, nabíjet a vyčkat na rozkaz.

Včíl. Hromové "Urááá" a do nich.

Jenže německou stranu to evidentně nepřekvapilo. Zarputilý výraz a taky nevypadají, že by hodlali hodit ručník do ringu.	Rozhořel se lítý boj prakticky všech proti všem.

Bojuje se o každý příkop, o každou strouhu.			Všude padlí (či právě padající), ti, kteří se nemají kam schovat, kryjí se za nimi. Neetické, leč účinné.	Ani nechci vědět, kam to právě dostal.

Na okopech muž proti muži ...

... na volnějším prostranství obrněnec proti obrněnci.

Ranění? Kdepak se flákat někde v lazaretech, na to teď není čas. Dokud může držet zbraň ...

Čas pro další akci.	"Nabíjet a nestřílet zbytečně," pravil soudruh komisař (vpravo), "pokud víme, chystají ještě jeden protiútok."	Držet, čekat na rozkaz.	Á, soudruzi spojaři, bez spojení není velení.

Držet, nabít a čekat. Nervy pracují ...

A vpřed ...	... směle do nich.	No konečně, kavalerie je tu.	Těžká technika vepředu, za nimi lehká vozidla a pěchota v rojnici.

Kryjte se za tanky.	A palte, palte, nepolevujte.	Tak tomuhle se ovšem říká hrdina, z takových se rodí legendy.

Ještě jeden protiúder, sice už evidentně slabší, ale přesto zuřivý.

Rusové musí ještě jednou kousek organizovaně ustoupit ...	... dobrá, tak neorganizovaně ustoupit. Zkrátka zdrhat.	Zadní voj kryje ústup, mrtvé a zraněné nikdo nestihl posbírat.

Wehrmacht a SS ještě jednou (ale už velmi chabě) brání svá původní území ...

... jenže už se jim nedostává mančaftu, ztráty na jejich straně nabývají na počtech.

Koho už to ale očividně přestává bavit, to jsou Rusové. Počínaj reptat, nejvyšší čas s tím skoncovat definitivně.	"Hele, Sergeji, taky máš lepší představy o válce, než se tady honit tam a zpátky?"

Tak teď, a do nich vším, co máte.

Ani konci se nevyhnou křivárny, slyšel jsem, jak tento vzdávající se Němec volá: "Nicht schiessen" ...	... avšak když se znenadání objevil jeho kumpán za Rusovými zády, nabral ho bodákem ...	... a utloukli jej pažbama jako psa.

Německý odpor slábne, boj se rozpadá na jednotlivé menší šarvátky až postupně utichá docela.

Konečně chvíle času postarat se o raněné, výzbroj a výstroj.

Posbírat zajatce a zajistit okolí.

Uráááá, to by jako bylo.

Dí civilní strejda: "Běžiš s tim práporem pěkně, synku, ale na blbou stranu."

Halasné oslavy a zklamaný Wehrmacht. Inu, každý chvilku tahá pilku.

"Cože? To už je konec? A jak já to mám asi uvnitř tanku vědět? Mně se taky nic neřekne."	Avšak je potřeba nahnat zajatce pro ukořistěnou techniku, ta se bude ještě hodit ...	... poražení nevypadaj nadšeně, ale můžou bejt rádi, že to přežili.		Ostatně nijak extra pompézně neslaví ani všichni Rusové, do Prahy je to ještě flák světa.

Pokračování zanedlouho ...