Bitva o Ořechov 2008 (25.-26.04.2008)

<< Zpět

Bojová ukázka - Osvobození zámku a německého velitelství v Oslavanech

Podle dochovaných pramenů jde o jistou nadsázku a zámek v Oslavanech ve skutečnosti údajně obývala nepříliš početná posádka Rakušanů, kteří se sovětským jednotkám vzdali po vcelku formálním odporu. Avšak v tomto případě nejde o věrnou kopii reality, místo oslavanského si můžete dosadit jakýkoli jiný zámek, jenž v posledních dnech II. světové války fungoval jako sídlo štábu německých vojsk.

Na zámku, dočasně sloužícím jako německé velitelství, zatím panuje klid. Zdánlivý. Stálé posádce přibývají další a další posily tvořené reorganizovanými jednotkami ustupujícími z dřívějších bojišť. Jinak strážní služba, údržba zbraní a vozidel, proto pro laika ta zdánlivá strnulost.

Že by možnost vyjednat ústup až do zajetí k Američanům? :o)	Obecenstvo však chce vidět krev. Tedy pojďme do toho ...

Ještě jeden vcelku běžný nástup a rozkaz. Ale už je cítit cosi ve vzduchu.

Vrací se předsunutá hlídka, která kdesi v údolí řeky narazila na ruský průzkum.	"Touto cestou k zámku," ukazuje horlivý starosta, donedávna spolehlivý hostitel okupantů.	Teď přichází pro Němce čas činů v této epizodě.

Především se z ochozů a balustrád snášejí listy spisů z archivů - materiály, jež by se v případě prohry neměly dostat za žádnou cenu protivníkům do ruky.

Dále pak přichází na řadu sanitní vozidlo: je třeba neprodleně vyskládat raněné ...		... a nahradit kořistí - stříbrné příbory, obrazy, starožitné vázy a křišťál. Takovéto rozmařilé sypání kořisti po zemi bude v první vhodné chvíli po zásluze potrestáno.

A když už jsme tak v ráži, je třeba ještě realizovat narychlo popravu několika místních četníků a kolaborantů. Spolupracovali sice docela spolehlivě, ale teď vědí příliš ... Smutný příběh ...

I nějaký ten opozdilý dezertér si ještě "na své" přišel. Ve víru událostí nemá nikdo čas ani náladu se s ním vláčet až kamsi do Berlína k řádnému vojenskému soudu. I toto je ještě v rámci propagandy třeba zdokumentovat, avšak obratem s kamerou takticky ustoupit, aby nedopadla jako spisy o pár řádků výše.

Zadní branou zámku proniká pod urputnou palbou první odřad sovětských průzkumníků. Klamný manévr, ale vyšel - Němce zaměstnal a odvedl jejich pozornost.

Následuje hlavní frontální útok na čelní vjezd a přední bránu. Za cenu obrovských ztrát na obou stranách Sověti opanují přilehlou část nádvoří a rozpoutává se urputná přestřelka - lítý boj o každé vozidlo, o každou místnost, schodiště, sloupek.

Na některé mladší a sotva vycvičené příslušníky Wehrmachtu působí fakt, že jejich první bojové nasazení je zároveň nasazením posledním, značně rozčarujícím způsobem.	Němci velmi rychle ztrácejí převahu ...	... a Rusové získávají kus po kuse prostoru.

Dílo zkázy se pomalu blíží se svému vyvrcholení.		Četnictvo se chápe příležitosti a přidává se na tu (momentálně) správnou stranu.

Poslední ohniska odporu.	Vítězné kolečko po vyhraném souboji není očividně jen výsadou stíhačů, ale i sovětských motostřeleckých jednotek.	"Etaž prověren, Germanov nět ..."

Hrstka zajatců vysmýkaných z útrob budovy - ti se budou hodit k výslechu.

Hřích a plýtvání cenným válečným materiálem, nechat takové důležité věci padlým.

K nástupu se řadí vítězné ...			... i poražené jednotky.

Kontrola zbraní před stykem. Tedy před stykem s civilním obyvatelstvem. Sakra ... samozřejmě při oslavných ovacích, myšleno ...

A to je ono - družba s nadšeným civilním obyvatelstvem. Ono takové civilní obyvatelstvo bývá nezřídka nadšené z příchodu každé armády.

Fotografie sovětského vojáka a maminky s dítětem. Jako z učebnice.	A zasloužená (a chutná) menáž pro všechny zúčastněné od vděčných oslavanských občanů.