Kde jsou ty časy, kdy jsme na Silvestra jezdili po čertech a ďáblech, lozili kdesi po horách, byli na chatách, na srubech, v závějích a tak. Poslední dobou sedíme doma na zadku a je nám taky dobře.

          Vlastně to začalo asi v roce 1999, kdy jsem lítal kolem slavnýho Y2K po republice jak idiot, do Brna se dostal akorát právě na toho Silvestra, a jelikož to byl s Ťapinou společnej první, vyrazili jsme aspoň do města podívat se na big bengál na Svoboďák. Další rok jsme zůstali se psem doma, to byl zase novej pes Andy a všude všichni jak kreténi psali, že pejsci jsou chudáčci z rachejtlí neurotičtí, kdovíjakej šlak je z toho může trefit. Andy překvapil, tomu nevadí, ani když bouchne petarda rovnou vedle něho, spíš se shání po tom, jestli to neznamená, že by si s ním eventuálně chtěl někdo hrát. Loni jsme byli doma jenom tak ze setrvačnosti a letos proto, že máme štěňata.

          Tak jsem aspoň ze setrvačnosti nafotil pár záběrů ohňostrojů, ten velkej nám sice utekl, jelikož jsme o něm nevěděli, ty malý se fotí blbě, navíc když má člověk hnáty nešikovný, je to hned. Ale pár jich tady přikládám, asi nejlepší je ta rachejtle na závěr, co někdo odpálil z trávníku u nás přímo před domem.

Pokud mi (nedej Bože) něco chcete a nestačí vám na to ta slavná "Návštěvní kniha", občas mě můžete zastihnout na ICQ pod nickem "Egi" a číslem 54411361 (teď ), občas mě také můžete natrapírovat třeba na XChatu, zcela netradičně pod nickem "Egi" (momentálně teda ).

Hmm, teď mě tak napadá, nebo mi prostě napište: michal.eger@centrum.cz